-mail me-

AJCÍKJŮ:
254-685-907

počet přístupů:

počet přítomných:

-------------------

OBSAH
(od nejstaršího
po nejnovější)

5.4.2006 0:22, středa, Pravý čas začít psát blog

5.4.2006 19:23, středa, Rybí splín a splín z medičky

7.4.2006 14:56, pátek, čurbes

10.4.2006 18:44 pondělí, krvavý víkend

11.4.2006 23:32, úterý, Zvláštní večer a rozumná medička

16.4.2006 16:28, neděle, Etherická princezna

17.4.2006 9:42, velikonoční pondělí, mladá medička a fotka mažoretky

18.4.2006 0:56, pondělí, Medička je krásná a zdrhla mi rybička

21.4.2006 16:24, pátek, Klánovická třetinka za 25

24.4.2006 0:01:06, pondělí, Medička a její kosmonaut

26.4.2006 23:04 středa, Paní Fontánová, ostříhaná medička, svědomí a prázdno za dveřmi

27.4.2006 23:37, čtvrtek,Kosmonaut je Pražák jako Brno, Blbý Bořek, Virtuální realita a Co znamená Zuzanka

1.5.2006 9:44, pondělí, Náročný víkend (a taky náročné čtení)

4.5.2006 23:52, čtvrtek - živý a střízlivý Topol

8.5.2006 14:25, Úklid nebezpečného odpadu - Zrušená flétna - Poděkování Německu - Čáp, se kterým jsem tančil - A medička, která neleží v trávě

15.5.2006 2:55, pondělí (už), Co s Železným a co s televizí, Bořek stavitel komentuje mažoretku, a hádejte, s kým bych chtěl mlčet u řeky v hektickém světě

16.5.2006,úterý, 9:00 - 17:00 Narozeninové oslavy (pro Rebecu)

10.6.2006 12:12, sobota, Enviromentalistka

SAŠA JEDE - Díl I. - 19.7. 2006, středa Saša s prostřeďoložkou jedou na kebab (šou nemovitostí), první miny a reportáže, obětaví betonáři, hodní Ukrajinci, podezřelí Turci a deprimovaný Thom Yorke

SAŠA JEDE - Díl II. - 20. 7. 2006, čtvrtek Saša jede (dál)!, úvodní seminář o troskánštině, soutěž o nejtlustšího Alexandra, nejnapitější breberku a nejpřehřátější mozeg

SAŠA JEDE - Díl III. - 21. 7. - 23.7.2006 SAŠA pořád JEDE! Kdo toužil po sprše a kdo se jí nakonec dočkal, čí prdel poznala středověk a kdo má sexy kruhy, pot a oči... :-)

SAŠA JEDE - Díl IV. - 24.7. -28.7. Kam se poděl Saša Gr.?

30.7.2006 18:49, sobota Co visí na nebi, medička u ledu a žádné "ň" + zapomenuté "n" a co jsem dělal, že jsem nepsal

30.7.2006 23:17, sobota EnvironTabu, Pivko a flétna

pátek, 4. srpna 2006 23:54 Okénko pro Zoru Š.

22.8.2006 1:06 - (z pondělí na úterek) O pokrytectví, asistentkách a Enviromentálním konci, o troskách a veganství a co já vím, o čem všem

25.8.2006 0:46 (ze čtvrtka na pátek) Jak... autocenzura – Veganka a suchý zip - Jak Moučka přinesl domů květinu – Náboženství – A co na houbách

5.9.2006 2:16 (z pondělí na úterý) Poslední peníze a poslední polévka – Prales – Starý mládenec – Nejošklivější ženská bez šicího stroje a báseň na dobrou noc

17.9.2006 23:27 O obchodu s bílým masem, neschopný Saša Gr., kontakt s lidmi, respektive s mobilem, zvrtnuté jedno pivko a co nepadá z nebe

22.10.2006 - 04:39 Příběhy tisíce a jedné Sašovy noci

23:32 6.11.2006 pondělí Spánek a náročnost ohledně žen, Tryskofilm a nesvlečená Veganka, o cucání piva, tryskofilmu,o Dívce odjezdu a opakující se historii,o čtení, o mražené Medičce, sobech, nechtěných štěňatech, o troskách, bratrech, dětech a sklenících a... už dost! už nemůžu!

01:30 15.12 2006 už pátek - Asi odletím

3:35 - 15.1.2007 pondělí Malířka číslo 2 aneb buch! a mám ženckou - Dále pak o Vánocích, o Bivojovi a o nikdy nekončícím příběhu

27.8.2007 6:12 Takový nečekaný zápis po půl roce, Stručně o výhodách partnerství s Malířkou č. 2, O passení Ofce srandovním veterinářem a podrobně o Literární Vysočině 2007

4.9.2007 18:04
O komárech a o tom jak Malířka umořila prase

14.12.2007 18:52
A je vymalováno! Stručně o barmankách a hlavně: Děsně ukrutně tajná věc.

26.2.2008 19:35 - Jak říkáme my buddhisti

Někdy v dubnuTerapie, jitrničky, dělnické prostředí, o černobílosti a Nemohu bez tebe šít!

30.6.2008 3:33 - O zbytečnosti spánku, barmance, věkovém rozdílu, komunismu, tlustém smutku a jak se můj otec v hrobě obracel

10.5.2009 03:19 - Ale on by chtěl, aby si s ním někdo vyprávěl...

Bože můj, já trumpeta, už sem snad píšu jenom, když se s někým rozcházím... Nebo scházím. Naštěstí mi to většinou netrvá tak dlouho, tak máte alespoň jednou nebo dvakrát do roka, co číst. Teď se nám to teda maličko protáhlo - s tou mojí Barmankou, ale už je to za náma. Bylo nám spolu dobře a špatně. Milovali jsme se a hádali. A měli jsme někdy tak tichou domácnost, že jsem zřetelně slyšel rybičky v akváriu, jak šplouchají ploutvičkama.

A je teda konec zvonec. Totiž nějak jsme si neměli o čem povídat, a v ničem jsme se neshodli... a pak je tu ta věc, že barmanka by chtěla, abych byl pracovitý, pořádný a zodpovědný, čímž je myslím naše poklidné soužití vyloučeno. Máme se ještě asi trochu rádi, ale už spolu nejsme a šmitec. Den před rozchodem jsme se projeli na kolech z Neratovic do Mělníka. Byla to romantická projížďka podél Labe s výhledem na panorama chemičky, před kterou seděli na břehu zamilované páry a kochaly se s námi a před kterou, nelžu vám, dokonce vysedávali rybáři a chytali mutantní pstruhy.

Ve Mělníce jsme si dali v drahé knajpě předražené pivo (hlavně já) a potom v cukrárně zmrzlinu (hlavně ona) a sedli jsme si pak na náměstí na kašnu a bylo nám fajn. A cestou domů jsme se políbili pod rozkvetlým kaštanem (nic lepšího po ruce nebylo) jelikož byl první máj - lásky čas. No, a druhý den jsme se rozešli... To už tak někdy bývá.

I když jsem ještě mladý (je mi, myslím, nějak kolem třicítky, ale vzhledem k mentální retardaci v podstatě dvacet) přeci jen bych se už mohl maličko usadit. Jenže najít ženu, se kterou bych měl deset malých černoušků, není jednoduché. Člověk se třeba rozhlíží v autobuse a nic. Nebo jede metrem a taky nic. A ani se mi popravdě nechce. Ženy jsou, zdá se mi, nějaké náročné. Pořád by něco chtěly od člověka - aby neseděl u počítače, aby dělal tohle nebo támhleto, a po ránu zase aby nedělal tamto nebo ono, a když tak jenom jednou,... a tak dále.

Asi přestanu chtít mít černoušky. Je pravda, že mám stejně dost práce s tím, abych uživil sám sebe. Na druhou stranu takový podviživený černooušek není ve světě nic neobvyklého, ale nešť. Mám Ofci a to mi stačí. Jenže já bych si chtěl s někým povídat. Úplně potichu, skoro šeptem. A měla by to být pokud možno ženská, mno, protože jinak to není romantika.

Teda, já seděl tuhle třeba s Jonem v Unijazzu. Vyprávěl mi o Chicagu, kde se narodil a o tom, že má rád Chicago, ale nemá rád Ameriku, což je blbé, protože Chicago je jako napotvoru zrovna v Americe! A tak teda radši bydlí tady v Praze a naučil se česky, aby mohl napsat nějakou kloudnou knížku a tu taky napsal (klikni) a teď píše druhou. A je to vůbec první člověk, který vydal knihu v americké češtině. Říká se tomu také Jonův jazyk.

Bylo to fajn, to jeho vyprávění, jenže Jon prostě nemá ňadra (stačila by docela maličká) a vůbec, má moc mužských hormonů a to není ono.

Chtěl bych si povídat s nějakou milou osobou, která má pohlaví naopak (rouměj, opačné pohlaví).

Mě teda o to pohlaví teď až tak nejde, fakt, spíš o nějaké to fluidum, nebo co... Asi za to může serotonin nebo dopamin, nebo něco takového, co mám v hlavě. Proto mám asi tyhle potřeby, co já vím.

Abych zahnal chmury, pozval jsem do kina Zpěvačku, jenže nejspíš sem jí neměl psát po pěti pivech s Jonem, protože teď přesně nevím, co jsem jí psal. Každopádně neodpověděla. A jako obvykle, vždycky když se s někým rozcházím, ozve se mi Medička. S Medičkou mám domluveno, že s ní budu ve stáří krmit holuby. Do té doby má, myslím, jiné preference, co se týče mužů, ale myslím, že na holuby ve stáří jí budu dobrý.

Teď někdy asi půjdeme taky do kina na Předčítače a asi si snad najdem chvilku i na vyprávění. Ona mluvívá docela potichu, což je dobře.

A jednou si nadju slečnu, se ketrou si budeme vyprávět o slunci a o vesmíru a o kudlance nábožné, nebo jak se rozmnožují strašilky a o divadle a o apartheidu a já nevím co ještě. A svět se strašně zpomalí. Než uběhne minuta, bude to trvat celou věčnost, takže se člověk nebude muset stresovat, že jde zítra do práce, jelikož to bude, až za nepředstavitelně dlouhou dobu. A možná, že se pak rozmyslím a ani už do žádné práce nepůjdu. Koupím si vilu se zahradou a budu pít víno na terase a psát pro ni básně.

Toto je nejnovější zápis
Předchozí zápis

Diskuse