Literární deník Saši Gr.
vyšel časopis mlha ! | klub batyskaf | sdružení Erteple a Hmla | alexangr | nejezte odpadky! | imezera.cz | zora.bloguje.cz | zlaté odpadky
|
-mail me-
OBSAH 5.4.2006 0:22, středa, Pravý čas začít psát blog 5.4.2006 19:23, středa, Rybí splín a splín z medičky |
Předchozí zápis Následující zápis Nejnovější zápis 23:32 6.11.2006 pondělí - Spánek a náročnost ohledně žen, Tryskofilm a nesvlečená Veganka, o cucání piva, tryskofilmu,o Dívce odjezdu a opakující se historii,o čtení, o mražené Medičce, sobech, nechtěných štěňatech, o troskách, bratrech, dětech a sklenících a... už dost! už nemůžu! Abych pravdu řekl, pořád mně nekdo píše, abych přidal nový příspěvek na blog. Ale já si myslím, že člověk by měl občas spát, tak pořád nevím, kdy bych to napsal, i když už je toho ve mně mnoho a chce to ven pokud možno správným portem. Spánek je vskutku příjemná věc. Třeba minulou noc jsem si zdřímnul na hodinku a tato hodinka se mě velice zalíbila. Nechtělo se mi dokonce příliš ji opouštět, ale jsem loajální a poctivý pracovník, takže jsem odkráčel se slepenými zraky do rachoty. Minulý příspěvek, přiznávám, byl maličko zasmušilý. Kamarád Japko si dokonce myslí, že se chci oběsit. Ale já nechci. Mám totiž rád život, jelikož jsem napjatý, jak to dopadne. Tak tedy, pokud jste minulý vývrh četli, fotka od té virtuální kamarádky nepřišla a ostatně mám už na disku spoustu fotek od jiných virtuálních dívek, které se mnou dokonce chtějí mít i deset černoušků případně i jiné věci. Smutné ale je to, že já hledám dokonalost samu a ta mi uniká. Jsem zkrátka náročný na ženy, řekl bych.Abych to vysvětlil,je mi kupříkladu jedno jaké si vezmu na nohy papuče, ale co se týče žen tam jsem dost vybíravý. Chtěl bych třeba medičku nebo onu dívku z vlaku. Řikejme jí poeticky Dívka odjezdu, i když ten, kdo odjel z ˇustí jsem byl já a jediné co jsem v něm viděl byl křivý kostel a její rovný pohled. Také Veganka by se eventuelně šikla. Jenže jsem už tak nějak maličko unaven. vždycky když už natrefím na tu vzácnost, že mě žena po všech směrech přitahuje, tak ona musí zrovna mít nějakou poruchu magnetismu, nebo co. Někdy by mě mohlo napadnout, že je to tím, že jsem blbý a ošklivý, ale nemám na podobné myšlenky čas. Chci totiž natočit Tryskofilm, dále jsem založil internetové rádio,píšu také nějaké texty zas pro jednu kapelu a pořád někam lezu na nějaká čtení (tento víkend dokonce i na jedno psaní do Zplzně) a do toho si sem tam nepatrně ucucnu piva. Takže na podobné myšlenky zkrátka nezbývá čas. Tuhle jsem si ucuc piva tak vehementně, že se pak ani žádné myšlenky nedostavovaly a prostě jsem počal jednat bez jakékoliv závislosti na centrální nervové soustavě. Je to sice osvobozující pocit, ale člověk by neměl chlastat, jelikož to, co se nám jeví jako normální po deseti pivech by se eventuelně druhého dne mohlo jevit trapně. Mě se tohle přihodilo na jinak skvělé akci v kavárně Obratník. Bylo to další z těch čtení, které uvádí famózní mamá Zorka. Nebudu vám popisovat o co šlo v mém trapném příběhu a slibuji, že se doytčné osobě ihned omluvím, jakmile mě napadnou vhodná slova. (Myslím, ovšem že žádná taková bohužel neexistují) Jinak, co se týče básníka Moučky, tak sem s ním na té akci popil a co se týče největšího básníka Radka Lehkoživa (měří 2 metry a 5 cm - minule jsem ho tu nechtě zmenšil, za což se omlouvám celé rodině) tak s tím jsem také popil. Tedy oni tak nějak seděli u stolu a pili sami a já pil a vlastně žvanil s někým jiným, ale stejně mě hřeje u srdénka, že alespoň chvíli nás spojovalo to naše společné sprosté pití. Také jsem byl nedávno číst opět v Jindřišské věži, kde jsem se před vystoupením velmi rychle intoxikoval dvěma pivy, takže to dopadlo dobře. Chodějí tam asi nějací jednoduší posluchači, jelikož se jim moje tvorba vždycky líbí. Pak jsem byl také v číst v čajovně Symbióza a tam bylo poměrně náročné publikum. Nebylo snad až tak náročné ve svých požadavcích na kvalitu, ale spíše byli tak nějak nároční pro mne. Nakonec jsem na ně zaútočil básněmi o Medičce, což je donutilo vnímat krásnou poezii všemi póry těla - chtě nechtě. Namačkal jsem to do nich jako maso do mlejnku. Co se týče Dívky odjezdu, minule jsem Vám nedopověděl, že jsme tehdá druhého dne hopkali po parku a popíjeli grok v jedné hospůdce a že to bylo moc romantické a že byla moc moc poměrně nevíc hodně strašně velice jaksi eventuelně nádherná.A že mě na rozloučenou před vlakem objala a že jsem jí teda vlepil pusu a ona mě. Abych to tak nějak zestručnil, jelikož se nám historie opakuje a už to začíná být asi nudné, zkrátka jsem se zamiloval jako mezek, načež jsem byl odmítnut a naše modrá planetka se nám točí, vážení přátelé, dál jako by se nechumelilo. Tedy ono už se, po pravdě řečeno, začalo před časem chumelit ve Finsku. Psala mi to totiž Medička, která tam vyjedla v lesích všechny brusinky, a teď už tam jen drandí na kole a plaší soby. Když jí zbude chvilka tak se učí medučínu. Chtěl bych v tuto chvíli veřejně prohlásit, že odmítám jakoukoliv zodpovědnost za tento text a nehodlám ho po sobě číst ani za pytel blech. Také odmítám zodpovědnost za štěňata, která se případně narodí jezevčici mého domácího. No opravdu já za to nemohu, jelikož jsem za a) myslel že můj pes je homosexuál, za b) zatímco můj pes - Ofce je díky zářivé bělosti ve tmě patrný, takže lze vylsedovat i případné kopulační pohyby, jezevčice je brunetka a ve tmě má mimikry, takže nikdo neví, že je na zahradě, když pouštím Ofci ven. Ta mrcha je navíc chytrá a když na ni volám, tak během hárání dělá, že tam není a dělá že je neviditelný chameleon. Pokud se to narodí, budou to takové malé kartáče na podlahu. Co se týče Veganky obsadím jí do hlavní role v mém Tryskofilmu.(Á propós, co se týče naší formace Trosky, o níž jsem tu před časem psal, přejmenovali jsme se na TRysky) Chtěl bych, aby v mém Tryskofilmu bylo mnoho erotických scén, jenže ona se asi Veganka nechce svlékat,. Ona je nejspíš plachá. Když budu hodně prosit, možná si sundá svetr. Jako protiklad k její kráse bych případně do role partnera obsadil sebe. Píšeme si s Vegankou smsky čas od času, ale ona čeká na nějakého zázračného maníka, co trajdá někde v nějaké tramtárii a tak to z hlediska zachování druhu také nevidím moc nadějně. Už se o to ale nestarám. Jsem atheista, takže věřím v evoluci. To znamená že se každý večer modlím k Darwinovi, ať to s tou evolucí nějak dopadne a nechávám tomu volný průběh. Nebavme se, prosím Vás, chvíli o ženách. Bavme se například o mém bratrovi. Já bych s tím teda dneska nezačínal, ale slíbil jsem to Dítěti na skleníku. Můj Bratr
Diskuse
|
Všechny zápisy:
