-mail me-

AJCÍKJŮ:
254-685-907

počet přístupů:

počet přítomných:

-------------------

OBSAH
(od nejstaršího
po nejnovější)

5.4.2006 0:22, středa, Pravý čas začít psát blog

5.4.2006 19:23, středa, Rybí splín a splín z medičky

7.4.2006 14:56, pátek, čurbes

10.4.2006 18:44 pondělí, krvavý víkend

11.4.2006 23:32, úterý, Zvláštní večer a rozumná medička

16.4.2006 16:28, neděle, Etherická princezna

17.4.2006 9:42, velikonoční pondělí, mladá medička a fotka mažoretky

18.4.2006 0:56, pondělí, Medička je krásná a zdrhla mi rybička

21.4.2006 16:24, pátek, Klánovická třetinka za 25

24.4.2006 0:01:06, pondělí, Medička a její kosmonaut

26.4.2006 23:04 středa, Paní Fontánová, ostříhaná medička, svědomí a prázdno za dveřmi

27.4.2006 23:37, čtvrtek,Kosmonaut je Pražák jako Brno, Blbý Bořek, Virtuální realita a Co znamená Zuzanka

1.5.2006 9:44, pondělí, Náročný víkend (a taky náročné čtení)

4.5.2006 23:52, čtvrtek - živý a střízlivý Topol

8.5.2006 14:25, Úklid nebezpečného odpadu - Zrušená flétna - Poděkování Německu - Čáp, se kterým jsem tančil - A medička, která neleží v trávě

15.5.2006 2:55, pondělí (už), Co s Železným a co s televizí, Bořek stavitel komentuje mažoretku, a hádejte, s kým bych chtěl mlčet u řeky v hektickém světě

16.5.2006,úterý, 9:00 - 17:00 Narozeninové oslavy (pro Rebecu)

10.6.2006 12:12, sobota, Enviromentalistka

SAŠA JEDE - Díl I. - 19.7. 2006, středa Saša s prostřeďoložkou jedou na kebab (šou nemovitostí), první miny a reportáže, obětaví betonáři, hodní Ukrajinci, podezřelí Turci a deprimovaný Thom Yorke

SAŠA JEDE - Díl II. - 20. 7. 2006, čtvrtek Saša jede (dál)!, úvodní seminář o troskánštině, soutěž o nejtlustšího Alexandra, nejnapitější breberku a nejpřehřátější mozeg

SAŠA JEDE - Díl III. - 21. 7. - 23.7.2006 SAŠA pořád JEDE! Kdo toužil po sprše a kdo se jí nakonec dočkal, čí prdel poznala středověk a kdo má sexy kruhy, pot a oči... :-)

SAŠA JEDE - Díl IV. - 24.7. -28.7. Kam se poděl Saša Gr.?

30.7.2006 18:49, sobota Co visí na nebi, medička u ledu a žádné "ň" + zapomenuté "n" a co jsem dělal, že jsem nepsal

30.7.2006 23:17, sobota EnvironTabu, Pivko a flétna

pátek, 4. srpna 2006 23:54 Okénko pro Zoru Š.

22.8.2006 1:06 - (z pondělí na úterek) O pokrytectví, asistentkách a Enviromentálním konci, o troskách a veganství a co já vím, o čem všem

25.8.2006 0:46 (ze čtvrtka na pátek) Jak... autocenzura – Veganka a suchý zip - Jak Moučka přinesl domů květinu – Náboženství – A co na houbách

5.9.2006 2:16 (z pondělí na úterý) Poslední peníze a poslední polévka – Prales – Starý mládenec – Nejošklivější ženská bez šicího stroje a báseň na dobrou noc

17.9.2006 23:27 O obchodu s bílým masem, neschopný Saša Gr., kontakt s lidmi, respektive s mobilem, zvrtnuté jedno pivko a co nepadá z nebe

22.10.2006 - 04:39 Příběhy tisíce a jedné Sašovy noci

23:32 6.11.2006 pondělí Spánek a náročnost ohledně žen, Tryskofilm a nesvlečená Veganka, o cucání piva, tryskofilmu,o Dívce odjezdu a opakující se historii,o čtení, o mražené Medičce, sobech, nechtěných štěňatech, o troskách, bratrech, dětech a sklenících a... už dost! už nemůžu!

01:30 15.12 2006 už pátek - Asi odletím

3:35 - 15.1.2007 pondělí Malířka číslo 2 aneb buch! a mám ženckou - Dále pak o Vánocích, o Bivojovi a o nikdy nekončícím příběhu

Předchozí zápis Následující zápis Nejnovější zápis

16.4.2006 16:28, neděle, Etherická princezna

V uplynulých dnech jsem měl plné ruce práce s fenoménem zvaným žena. Vzhledem k tomu, že žena stojí obvykle nohama na zemi a má hlavu v oblacích, můžeme konstatovat, že se jedná o něco mezi nebem a zemí. Bez ženy se nedá žít. Můžeme sice kupříkladu být asketou a myslet si, že za nás všechno vyřeší poluce, ale to je jen zbožné přání. Já nyní experimentálně zkoumám – z čistě vědeckých důvodů - více než půlroční život bez ženy a všechny, kdo o něčem podobném uvažují bych rád odradil. Je to nezdravé. Ne že by šlo jenom o takové to mrzké přízemní tajtrlíkování, ovšem teď z jara, ehm.. jak to říci. Je to zkrátka poněkud náročné na psychiku.
Proto také, ačkoliv miluji jen a pouze medičku, trávívám pokud možno, mnoho času s hezkými dívkami. Teď se mi kupříkladu stalo, že přiletěla z Itálie Etherická princezna. To je taková pěkná slečinka, do níž jsem byl poněkud zabouchnutý před medičkou, leč mně na ní asi poněkud vadilo, že je lehounce mešuge. Když jsme se sešli, předal jsem jí květinu, co jsem tak nějak náhodou měl po ruce a zašli jsme na čaj a pivo do Domu u černé matky boží, což je fakticky boží barák. Ona byla zase jako vždycky fakt dost moc hezká, tak mě napadlo, že než medička přijde na to, že mě miluje, mohla by mi princezna nějak ukrátit dlouhou chvíli.
Za tím účelem jsem druhého dne doma rozestlal manželské lože a nechal ji u sebe přespat. Tedy oficiální důvod byl ten, že bude u mě něco tvořit na počítači. A také pilně tvořila, načež jsme šli spát. Jenže jsem jí asi neměl říkat, že bych s ní nemohl žít, poněvadž tohle některé ženy berou dost zásadně a pak už nemají chuť s vámi tajtrlíkovat v posteli. Měl jsem jí ale lhát? Z jejího chování bylo patrné, že mé pokusy o zachování druhu nebudou opětovány. Nemám koneckonců ve zvyku se vnucovat. Tak jsem si ji alespoň v noci prohlížel ve spánku. Čouhala jí sice z pod peřiny jenom hlava, ale i tak byla fakt moc dost hezká. Z rána jsem ji šimral v podpaždí, a ona se chichotala, což bylo velmi erotické a budu na to ve svém osamělém životě ještě nějaký čas vzpomínat. Zbylé sexuální zážitky sestávaly zhruba z toho, že jsme si během pochůzek starobylou Prahou dali asi dvě pusy za tím účelem, abychom vyvolali v okolí dojem, že jsme pár. To byla taková zvláštní hra. Asi jsme se oba chtěli i nechtěli zároveň.
Mě především vadilo, že je mešuge, a to mě od celého toho podniku nějak odrazovalo. Ostatně nebyla-li by mešuge, mohl jsem se do ní znovu zamilovat a vyrazit si tak z hlavy medičku. Jsem totiž zastáncem teorie vyrážení klínu klínem, a ona má Etherická princezna opravdu hezký klín. (Medička je ovšem hezčí to je prostě fakt, nehledě na to, že není mešuge.)
Během našich rozhovorů, jsem si ujasnil několik už dříve naznaných princezniných postojů. Tak třeba, že Praha je hrozně špinavé město. Je plné flusanců a bahna a vůbec špíny. Mohla by tu žít, ale kdyby bylo čisté. Nepřesvědčil jsem ji, že i špína má svůj půvab. Ani jsem se moc nesnažil, je posedlá čistotou a hygienou. Češi jsou podle ní zanedbaní a smrdí. Když jedu dopravními prostředky, říkám si že na tom cosi je, ale stejně jsou mi sympatičtější než nagelovaní Italové, nasprejovaní těmi svými biolity. Co mě nejvíce dostalo, ale nepřekvapilo, bylo nové poznání, totiž že se štítí psů. Pochopitelně. Přece psi smrdí. Požádala mě, jestli by moje ofce nemohla spát v jiné místnosti a vyjádřila názor, že je lepší nemít psa. Zkusil jsem jí vysvětlit moje ofce není věc, ale živá bytost, a že když něco nevoní jako fialka, tak to nutně nemusí smrdět. Marně. Bylo toho povícero.
A tak jsem se nezamiloval. Doprovodil jsem ji k autobusu a zamával jí. U mě doma si zapomněla růži. Z té přitom měla radost. Květiny má ráda.
Ten den večer jsem zašel na internet. Stavil jsem se na pokec literárního serveru Pismak.cz a potkal tam jednu kamarádku - mažoretku ze Slovenska. Chvíli jsme si povídali a ona mě požádala, jestli bych jí nemohl počůrat ve sprše. Řekl jsem jí, že o tom budu uvažovat a vyměnili jsme si telefonní čísla.

Předchozí zápis Následující zápis Nejnovější zápis

Diskuse