Literární deník Saši Gr.
vyšel časopis mlha ! | klub batyskaf | sdružení Erteple a Hmla | alexangr | nejezte odpadky! | imezera.cz | zora.bloguje.cz | zlaté odpadky
|
-mail me-
OBSAH 5.4.2006 0:22, středa, Pravý čas začít psát blog 5.4.2006 19:23, středa, Rybí splín a splín z medičky 27.8.2007 6:12 Takový nečekaný zápis po půl roce, Stručně o výhodách partnerství s Malířkou č. 2, O passení Ofce srandovním veterinářem a podrobně o Literární Vysočině 2007 4.9.2007 18:04 O komárech a o tom jak Malířka umořila prase
|
14.12.2007 18:52 A je vymalováno! Stručně o barmankách a hlavně: Děsně ukrutně tajná věc. Jednoho dne se člověk probudí a zjistí, že je sám. Šátrá třeba vedle sebe v posteli, ale malířka nikde. Potom nahlídne i do svého nešťastného srdce a zjistí, že ani tam už malířka není. Je tam jen podivná prázdná šedá díra. Přesně tohle se stalo před jistým časem mně. Skutečnost, že Vás o tom spravuji až nyní, je dána jednak intenzitou s jakou to náhle přišlo, jednak jakousi přezaměstnaností mojí osoby vším jiným než je tento deníček. (Taky bych snad mohl letmo zmínit ten nezaplacený hosting, kvůli kterému nám to tu chvilku neběželo, ale tím si nebudeme kazit poklidný večer.) Nechtělo se mi koneckonců o tom konci venkoncem mluvit. Přišlo to trochu náhle a nečekaně. Najednou buch! A bylo vymalováno. Respektive domalováno. Důvody jsou různé a všeliké, a i když vím, že právě ty by Vás ponejvíce zajímaly, nimrat se v nich by pro mne bylo poněkud masochistické. Zdá se mně, že nás to oba tak nějak mrzí, ale nakonec se s tím protě nedalo nic rozumného dělat. Divné, no ne? Stal jsem se tedy opět starým mládencem. Občas jsem se sice zapovídal s nějakou sympatickou barmankou, nemohl jsem se ale ubránit dojmu, že zájem o mne pramení především z výše tržeb, které jsem na baru během onoho krátkého období zanechával. Vědom si toho, že v pivu je vitamín B blahodárně působící na nervy, jsem totiž nezřízeně chlastal. Nebyl by to ovšem Saša Gr. neboli já, kdyby(ch) se nám opět tak trošku poněkud hodně neboli moc nezamiloval. Ano ano, totiž před časem kratším než dlouhým jsem se pustil do konverzace s jistou slečnou, která je, aniž by o tom tušila, nejůžasnější a nejnádhernější na světě a s tou slečnou jsem navázal velmi intimní platonický vztah. Přeci je o mně snad už známo, že jsem romantik jako prase, čili se ničemu už nedivme a zpívejme si milostné písně a skládejme balady: láska - páska. Na Sašu Gr. to zase přišlo a je to neodvratně zašmodrchané výše jmenovaným směrem. Původně to ovšem nikdo nemohl tušit, neboť jsem jí jen obligátně nabídl sňatek a deset malých černoušků, ovšem později se nám z toho nečekaně vyvinul hlubší cit. Protože celá věc je úplně děsně strašně tajná, nemohu Vám o té osůbce říci téměř nic, jen bych rád zdůraznil, že chodí vzpřímenou chůzí a má 4 končetiny a celý tento komplet je nahoře zakončen hlavou, v níž jsou instalována dvě očka plus nějaké ty další propriety, pusa nos atd, znáte to. Tím jsem Vám ji snad trošku přiblížil, jelikož více už o ní nemluvme, neboť je to všechno tak přeukrutně tajné. Ale je tedy hezká mno. A je také trošku moc chytrá a hodná a tyhlety serepetičky, které člověka dokážou poněkud roztentononc, no však víte. Ale jak říkám, už o ní nebudeme mluvit, ano? Vezmeme flétnu, lehneme si na záda a budeme o ní toliko dout tklivé písně. Je totiž úžasná, mno. Ale pšt! Už ticho, jo? Fakt! Předchozí zápis Následující zápis Nejnovější zápis Diskuse
| Vaše rádyjo:
Rádce pro začínající spisovatele novináře a překladatele
Chcete rozřezat Zoru Šimůnkovou a Petra Musílka motorovou pilou? - klikněte sem
Nejezte odpadky!
|
